Pokud se ve třetím kole proti kladenské Nově děly divy, tak nevím jak ohodnotit zápas proti Slanému. Ke zteči zatroubil Vláďa Matějka, který na první šachovnici ve dvanáctitahové miniatuře předvedl, jak nekompromisně se dají hrát otevřené pozice. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby jeho soupeřem nebyl KM Jiří Vaněček, který rozhodně nepatří mezi začátečníky. Vláďa měl splněno rychle, ale na ostatních šachovnicích se hrálo dlouho (partie na dvojce trvala téměř šest hodin). Zatímco na páté až osmé šachovnici se jsme záhy stáli o hodně lépe, nevypadala pozice Jindřicha Paukerta na dvojce po velmi ostře hrané královské indické moc vábně, nejasné byly vyhlídky Juraje Steinera na trojce po oběti kvality v ostré pozici a do zamotané pozice dospěl černými ve španělské Jan Paukert. Další body ale brzy přidali Pavel Boháč na šestce a Jan Havelka na osmičce a když byl zápas pro slánské při prohraných pozicích na pětce a sedmičce ztracen, nabídl bílý na čtyřce remízu, která byla vzhledem k nejasné pozici a k časové tísni obou soupeřů přijata. Výhru Řevnic pak výhrami stvrdili oba opozdilci Ondřej Franc a Josef Starýchfojtů a dohrávaly se už jen partie na dvojce a trojce, ve kterých se našim hráčům podařilo všechny nejasnosti vyložit v náš prospěch a stanovit tak skóre, které pro nás je v historii regionálního přeboru rekordní.

Děly se ale divy i když jsme se poměrně brzy dostali do problémů na první a čtvrté šachovnici, které nekonec obě prohrály. Na jedničce sice Jan Paukert vyprovokoval zápletky na dámském křídle, do těch se ale zapletl sám a v koncovce tahal z výrazně kratší konec. Pavel Boháč na čtyřce přišel záhy o kvalitu a i když statečně bojoval až do koncovky, nakonec mu nezbylo než vzdát. Podivně vypadala také pozice Jana Švacha na druhé šachovnici, ale na zbytek byla radost pohledět, Ondřej Franc na trojce měl o pěšce víc, což mu často k výhře stačí, Josef Starýchfojtů na pětce postavil krásnou pozici stejně jako Patrik Krejčí na šestce a úplně vyhraně vypadaly i partie obou dětí, které za nás nastoupili, na sedmičce Jan Havelka a na osmičce jeho mladší bratr Jiří. Právě Jirka předvedl, že i v deseti letech se dají hrát šachy mazácky, ve které měla každá strana dvojici věží a střelce, napřed vedl jen o jednoho pěšce, ale soupeř se na to snažil vyzrát takticky a to se přepočítal, Jirka jeho pokusy vyvrátil, získal dalšího pěšce a donutil soupeře ke kapitulaci. Jan Havelka na sedmičce sice postavil opticky zcela vyhranou pozici, soupeř se ale prohře vyhnul věčným šachem a byla to remíza. Ondřej Franc, Josef Starýchfojtů a Patrik Krejčí ale vyhráli a když už byl zápas rozhodnut, dali partii za remízu i hráči na druhé šachovnici, kde stál kladenský kapitán Holovčák asi lépe, ale docházel mu čas.

Výsledkem tedy byla překvapivá a navíc překvapivě hladká výhra oslabeného řevnického družstva.

Dost rychle prohrál také Martin Šinágl na pětce. Za kratší konec tahal celou partii proti velmi silnému soupeři Jindřich Paukert na jedničce a také Jan Paukert na trojce to přehnal se snahou o aktivitu v zahájení a ztraceného pěšce ani pozici už nedohnal. Dost rychle ale došlo i na naše body, když na šestce papírově mnohem silnějšího soupeře jsaně přehrál Jirka Havelka a celkem snadno zvítězil i Jan Švach na čtyřce. Další dva řevnické body už byly tvrdě vybojované. Na šestce se dokázal Josef Starýchfojtů lépe zorientovat ve složité pozici a na pětce soupeře v taktické přestřelce přehrál Pavel Boháč. Zbývala partie Juraje Steinera na druhé šachovnici, která nám už při remíze mohla vyhrát zápas. Partie dospěla do velmi složité koncovky střelce proti jezdci a ve které náš hráč tahal za kratší konec, ale bojoval téměř až do vyčerpání času, pak ale musel kapitulovat a z Kladna jsme odjížděli s bodem za remízu v zápase.

Na první řevnické šachovnici hrál poprvé v životě Jindřich Paukert, za ním pak následovali 2. Juraj Steiner, 3. Jan Paukert, 4. Jan Švach, 5. Pavel Boháč, 6. Josef Starýchfojtů, 7. Patrik Krejčí a 8. Jan Havelka, který byl také nejmladším hráčem zápasu (nar. 1998). Už po chvíli bylo jasné, že bude bodovat mládež na posledních dvou šachovnicích, nikde jinde dlouho nebylo jasno. Patrik Krejčí na sedmičce a Jan Havelka na osmičce také své partie poměrně brzo vyhráli, mezitím se ale hrubé chyby dopustil Jan Švach na čtyřce a prohrál. Na trojce se marně snažil uplatnit strategickou výhodu Jan Paukert, v zablokované pozici vedla partie neúprosně k remíze. Na druhé šachovnici ve složité, ale remízové koncovce lehkých figur zazvonil soupeři telefon, což podle pravidel znamená okamžitou prohru a za stavu 3,5:1,5 pro nás zůstaly ve hře tři šachovnice a při ruplé páté, vyhrané šesté a nejasné první šachovnici to pořád vypadalo na výhru pro nás, jenže pak v koncovce chyboval Jindřich na jedničce a Pepínovi Starýchofojtů st. se podařilo z vyhrané pozice vyrobit prohranou, přičemž Pavel stál na pětce naprosto beznadějně. Naštěstí pro nás Pepínův soupeř nevěděl jak se získanou převahou v dámské koncovce naložit a nabídl remízu, která nakonec znamenala i celkovou remízu 4:4 v zápase. Musíme ale uznat, že nebýt mobilu na dvojce a nedůsledného soupeře na šestce, tak bychom prohráli a při předvedeném výkonu družstva by to byla prohra zasloužená. Pozitivem ale byl suverénní výkon obou mladíků na posledních šachovnicích.